Čekání na 3D televizor posledního velkého evropského výrobce bylo více než dlouhé. Firma se s letošní kolekcí oproti předpokladům sice nijak příliš neopozdila, ale po tom, co jsem viděl na jejich uvedení ve španělské Barceloně, byla natěšenost dosti velká. Podle předpokladů nakonec 3D televizory předběhly modely řady 5000 (viz příslušné testy na DigiZone.cz) a tak se v tomto článku zaměřím spíše na zdůraznění odlišností daných nejvyšší třídou, protože řada základních přístupů zůstává v platnosti i zde. K otestování 3D ale nakonec nedošlo. Nebyl totiž k dispozici aktualizovaný 3D Blu-ray přehrávač. Jakmile bude, dáme vám vědět...

Podle mého gusta rozhodně je, a to jak co do podání obrazu a zvuku, tak většinou i vzhledem ke klasickým televizním vlastnostem. Neplatí to ovšem o přehrávání videa v DivX a přístupu k multimédiím vůbec, resp. o samotném souborovém manažeru. Na těch pár dalších specialitek se dá zvyknout, zapsat si je nebo si je prostě zapamatovat. Pokud je vám podezřelé, že začínám v podstatě závěrem, bude to tím, že tahle recenze bude trochu jiná.

Máme tu druhý model televizoru Philips z řady 5000, tentokráte s úhlopříčkou 102 centimetry a podsvícením LED, u kterého firma udává úsporu energie – oproti klasice – až 40 procent. Stejně jako u ostatních televizorů této řady nechybí ani 100Hz elektronika, ani zvuk v systému 2.1 či panel s odezvou 2 ms. Dynamický kontrast však byl u tohoto přístroje zvýšen až na 500 000 : 1.